Věděli jste, že si u nás na pokladně můžete zakoupit celou řadu originálních ptačích dárků od České společnosti ornitologické? Zakoupením některých věcí od ČSO navíc podpoříte i praktickou ochranu ptáků v naší přírodě.

„Stali jsme se partnery nových ucelených řad učebnic fyziky a přírodopisu Prodos, které nás oslovily svým zpracováním. Kladou důraz na rozvoj samostatného uvažování žáků, na aktivní poznávání přírodních zákonitostí a na praktické využití nabytých poznatků v běžném životě – stejně jako my v Pevnosti poznání.“

„Kdo se pohybuje, ten žije.“ V Pevnosti poznání dochází k Blízkým setkáním třetího věku – inspirativním setkáním, která seniorům pomáhají zmírnit potíže spjaté s narůstajícím věkem. Zkušené lektorky se zaměřují na fyziologii lidského těla, mozkový jogging i na fyzioterapii. Přinášíme vám bezprostřední ohlasy z dosavadních cyklů kurzu. 

Váš pohled, náš svět. Tak se jmenuje ojedinělá výstava 27 černobílých fotografií, které vám mohou otevřít oči. Zachycují totiž mnohdy palčivé, přesto krásné okamžiky ze života dětí se vzácným onemocněním. Výstava bude k vidění v Laudonově sále (přízemí) od čtvrtka 15. prosince 2016 do pondělí 2. ledna 2017. Srdečně zveme!

Každý rok se v České republice narodí stovky dětí, které přišly na svět se vzácným onemocněním. Celé rodině se od okamžiku sdělení diagnózy otočí život naruby. Následuje řada otázek, vyšetření, hospitalizací v nemocnicích, bezesných nocí a bolesti. Choroby s často záhadnými názvy (např. mukopolysacharidosa, cystická fibróza, Wolf-Hirschhornův syndrom) jsou těžkým soupeřem. Okolí i nejbližší lidé často nechápou, jak těžký boj to může být. Aniž domyslí všechny důsledky, vysloví větu nebo komentář, které už nejdou vzít zpět. A právě výstava Váš pohled, náš svět, s podtitulem Fotografie, které vám mohou otevřít oči, takové okamžiky zachycuje.

„Výstava může být svědectvím o každém z nás. Slovem totiž můžeme ublížit i pomoci. A je pouze na nás, co z toho si vybereme.“

– Pavlína Dupalová, koordinátorka výstavy (Centrum provázení při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze)

Do projektu se zapojila také rodina Macíčků z Šenova na Novojičínsku. Malý Vojta trpí mukopolysacharidosou typu II. Tato nemoc je způsobena nedostatečnou funkcí životně důležitých enzymů v buňkách, čímž dochází k těžkým poruchám některých orgánů. Děti se rychle mění před očima rodičů.

„Před focením jsem upozornila na to, že Vojtíšek není zrovna ideální model, protože to není dítě, které respektuje požadavky. Nicméně mé obavy byly zbytečné, fotografování probíhalo v naprosté pohodě a my jsme si ho moc užili. Jedna z fotografií je velmi syrová a psychicky náročně vstřebatelná. Při fotografování to tak nevypadalo, byl krásný slunečný den, ale po zhlédnutí fotografie jsem si uvědomila poselství, které fotka nese,“ svěřuje se Eva Macíčková.

Fotografie, kterou popsala, vznikla na hřbitově. Na snímku je nápis: „To bude dobrý, tyhle umírají brzo.“ Slova, která Vojtova maminka náhodou slyšela od cizích lidí na ulici.

„Při setkání s rodinami panovala velice přátelská atmosféra. Poznal jsem skvělé a silné lidi, kteří se musí vypořádávat s nelehkým osudem. Ovlivnili mé vnímání a odhalili mi spoustu věcí, které mi byly do té doby neznámé. Jsem za tuto zkušenost nesmírně rád a doufám, že výstava pomůže rodinám, pro které především vznikla.“

– Lukáš Trčka, fotograf

Ačkoli většinu vzácných onemocnění nedokáže dnešní medicína vyléčit, u některých je možné alespoň zmírnit jejich příznaky a zkvalitnit tak pacientovi život. Právě těmto rodinám pomáhá Společnost pro mukopolysacharidosu a Centrum provázení, které sídlí od roku 2015 na Klinice dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Za vznikem Centra stojí vysokoškolský profesor Jan Michalík, který se podpoře rodin věnuje více než 20 let: „Cílem výstavy není šokovat, ale ukázat život rodin takový, jaký bývá. Složitý, plný lásky, obětování, ale i strachu a bolesti.“

Výstava vznikla díky projektu Podpora provázení rodin dětí se vzácným onemocněním – reg. č. CZ.11/MGS/076. Program iniciativy v oblasti veřejného zdraví financovaného z Norských fondů, který spravuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Už v sobotu 3. prosince u nás započne výstava betlémů velkého sběratele, pana Stanislava Dostála z Přerova. V přízemí v expozici Věda v pevnosti vás upoutají desítky betlémů, od těch vyřezávaných přes papírové až po ty skutečně raritní. Samotná výstava potrvá až do konce roku, ještě v onu sobotu ji navíc doplní odborná přednáška Bohumíra Andrleho. Těšíme se na vás!

“V současné době mám více jak 500 betlémů vyřezaných na překližce, sbírám ale také papírové rozkládací betlémy, kterých mám ve své sbírce více jak 200. Poděkování patří všem, kteří se na přípravě a realizaci výstavy podíleli. Všem přeji pěkný zážitek! Pokud výstavou alespoň trochu přispějeme k pěkné předvánoční pohodě, bude to pro nás tou největší odměnou. Jakékoliv případné dotazy rád zodpovím při zahájení výstavy anebo přes e-mail standa.dost@seznam.cz.”
– Stanislav Dostál

Přečtěte si celý text o celoživotním koníčku pana Stanislava Dostála – ZDE

V expozici Živá voda v I. patře se nově můžete “ponořit” do našeho interaktivního pískoviště. Naplno využívá moderních technologií jako je projekce a 3D snímání!

„Jedná se o formu videomappingu na písek, který ale díky 3D kameře reaguje na to, jak se hmota tvaruje. Vytvořit si tak můžete různé typy moří, zelené planiny, skály nebo jícen sopky!”

– Jitka Doležalová z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP

V rámci pískoviště jsme pro vás připravili hned 5 aplikací:

Krajina: vytvoříte si krajinu, kde se na základě výšky písku zobrazují různé typy moří a pevniny. Od hlubokého mořského dna přes písčité pláže až po zasněžené vrcholky hor.
Sopka: vytvoříte kopec a do jeho středu následně alespoň 5 cm široký a hluboký jícen sopky. Postupně pak dokonce můžete pozorovat sopečnou erupci a proudění lávy krajinou.
Voda: pohybem rukou nad pískovištěm vytvoříte pramínky vody a následně můžete sledovat, jak voda realisticky stéká z hor do údolí. Můžete tak budovat vlastní jezera a přehrady!
Vítr: vymodelujte terén s několika kopci a pozorujete, jak se mění proudění větru v krajině.
Vrstevnice: víte, jak vypadají klasické vrstevnice z mapy v trojrozměrném terénu? Při změně písčitého reliéfu pozorujte, jak na to reagují vrstevnice.

Krásy pod mikroskopy & tajemné pyramidy

Všem fanouškům biologie: podíváte se do úžasného světa mikroskopických organismů a prozkoumáte pouhou kapičku vody. A nejen to! Díky mikroskopům totiž objevíte organismy, kteří žijí běžně v okolí, ale lidskému oku zcela unikají. Novinkou jsou pak i dřevěné hlavolamy, které sami autoři nazvali Tajemné pyramidy. V této sekci bude navíc i Vlajková abeceda, která se k vizuálnímu dorozumívání na dálku (především v námořní dopravě) používá již mnoho staletí.

„K úspěšnému řešení těchto hlavolamů je nutný jistý objevitelský vhled. Lidé by se měli oprostit od navyklých šablon myšlení a jednotlivé části hlavolamů k sobě přikládat atypickým způsobem. Pro všechny příznivce fyziky a matematiky bude jistě potěšením dlouhá kuličková dráha, kde je využito mnohých fyzikálních poznatků z oblasti mechaniky jako je například Archimedův šroub, nakloněná rovina či zrychlení.“
 
– Pavlína Krejčí, koordinátorka expozice Rozum v hrsti

Hvězdný zvěřinec!

Věděli jste, že Slunce každou sekundu vyzáří milionkrát víc energie, než kolik lidstvo spotřebuje za celý rok? Zbrusu nový populárně-naučný trhák Neuvěřitelné Slunce z našeho animačního programu Hvězdný zvěřinec vám prozradí, kde se tak extrémní množství energie vůbec bere. Dechberoucí časosběry vás v našem planetáriu čekají vždy od 09:30, 11:00, 13:00 a 15:00.

Již v úterý 29. listopadu od 16 hodin se v Pevnosti poznání budete moci setkat se dvěma významnými vědci, kteří se nesmazatelně zapsali do dějin svých oborů a letos získali Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou jimi fyzik Jan Peřina z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a antropolog práva Leopold Jaroslav Pospíšil. 

V neklasickém světle fyziky
Profesor Jan Peřina chtěl být od dětství fyzikem, Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého absolvoval v roce 1964. Mezinárodního věhlasu dosáhl svými publikacemi o kvantové, statistické a nelineární optice a teorii koherence světla. Podílel se na objevu vlastností neklasického světla. Za svou vědeckou činnost získal řadu ocenění, Mezinárodní komise pro optiku mu udělila prestižní Cenu Galilea Galileiho. Jeho vědecké výsledky žijí v laboratořích po celém světě a přinášejí další vědecké úspěchy. Mnozí z jeho diplomantů a doktorandů působí jako profesoři v tuzemsku i zahraničí.

Poradce prezidentů 
Profesor Leopold Jaroslav Pospíšil vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Byl jedním ze studentských vůdců, kteří organizovali po únorovém komunistickém puči v roce 1948 pochod vysokoškoláků na podporu prezidenta Beneše. V březnu 1948 emigroval do USA. Přednášel na různých univerzitách, v letech 1956–1983 působil jako profesor na Yaleově univerzitě a coby kurátor antropologického oddělení Peabodyho muzea. Jako antropolog práva se dlouhodobě zabývá kulturami Eskymáků, indiánů a tyrolských sedláků. Stal se poradcem pro otázky lidských práv amerických prezidentů J. F. Kennedyho, George W. Bushe staršího a Billa Clintona.

„Profesor Jan Peřina působí několik desetiletí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého a ve Společné laboratoři optiky, vybudoval zde mezinárodně uznávané vědecké pracoviště. Úzké vazby na Olomouc má i profesor Leopold Pospíšil, který je olomoucký rodák a absolvent zdejšího Slovanského gymnázia. Na návštěvu Olomouce se velmi těší a přednáška vzešla z jeho podnětu. Oba hosté nejen představí svoji vědeckou práci, ale přiblíží i své životní příběhy.“

Martina Šaradínová, mluvčí přírodovědecké fakulty

Přidejte se i na facebookové události. Přednášku pořádá Univerzita Palackého ve spolupráci s Nadačním fondem Neuron na podporu vědy, který letošní Ceny Neuron předá 24. listopadu.