Fort Science Academy

“Věnoval jsem se tvorbě vzdělávacích programů. Jeden z těch programů se jmenuje Usměrněné elektrony, protože jsme s kolegy vnímali, že ve fyzice téma elektřiny a vodivosti chybí a my jsme nic podobného nenabízeli. Hodně mi pomohla naše koordinátorka Anna Krčmářová, se kterou jsme, troufám si říct, vymysleli poměrně atraktivní formu výuky elektrického proudu. 

Další program byl na téma luminiscence nazvaný Světlo v baňce. Je to hodně interdisciplinární záležitost –  na pomezí fyziky a chemie.  Program je koncipován jako badatelská hra, to znamená, že děti se rozdělí do skupinek, každá bádá jakou látku má před sebou pomocí různých metod ji extrahuje a následně na ni svítí UV světlem. Do budoucna je v plánu, že bychom to propojili s kreativní dílnou.

Bavilo mě to hodně, jelikož to bylo přesně to, co jsem v pevnosti dělat chtěl, najednou k tomu byl impuls i finanční prostředky, což je také důležitý aspekt. Mohli jsme si dovolit koupit dražší chemické sklo a podobně. Ostatně bavilo mě hodně chodit na ty rady FSA, obhajovat to tam, slyšet ty rozdílné názory, diskutovat o tom, umět si uhájit své názory, ale zase mít otevřenou mysl ke kritice.” 

“Měl jsem program zaměřený na komplexní sloučeniny. Téma se týkalo částečně i historie, současně to byl exkurz do fotochemie. Ve spolupráci s koordinátorkou Šárkou Kostkovou jsem chtěl lidem zpřístupnit problematiku komplexů a ukázat jim, že nás provázejí celý život a že je to důležitá část našeho vědění. 

Vybrali jsme zajímavý experiment, který měl problematiku komplexů v sobě, připravili jsme k tomu materiály a nakoupili chemikálie. Našlo to i uplatnění dál, protože jsme na téma navázali další aktivitou – kyanotypií. Já jsem byl spokojený, že jsem rozšířil povědomí veřejnosti o této problematice a  rovněž se mi hodilo i  platební ohodnocení. Jsem i rád za novou zkušenost.”

“V rámci FSA jsem vytvářela více projektů – jeden byl exponát do historie založený na principech kamufláže. V exponátu byl model auta a návštěvníci si mohli tyto principy vyzkoušet pomocí křídových fixů. To bylo v rámci speciální akce v Pevnosti poznání nazvané Mimikry a kamufláže. Chtěli jsme veřejnosti ukázat, jak se tyto principy dají uplatnit ve vojenství.  

Velmi mě to bavilo. Bylo i zajímavé sledovat, jakým způsobem lidé přistupují k exponátu, jak to zkoušejí, jak se tento jev snaží pochopit. Není to totiž jednoduchý proces, jak by se mohlo zdát. Návštěvníci si to zkoušeli hojně a neměli jsme negativní reakce. Teď jsme začali chystat nový výukový program Smutná Olomouc o druhé světové válce a životě v Protektorátu.”

“Vymyslel jsem s kolegy dva vzdělávací programy. První se týká fyziky. Nazvali jsme jej Ozoboti, kde se věnujeme základům programování a druhý program v planetáriu se věnuje Hlubokému vesmíru.

Ozoboti jsou roboti, kteří sledují kreslené dráhy na papíře, pokud se jim do té dráhy umístí nějaký barevná kód, sekvence nějakých barev, tak oni splní nějaký příkaz, to znamená dají se tímto směrem programovat a tímhle směrem můžeme takhle neformálně představit programování. Bez FSA bych to nevymyslel, hodně mi dal kolegiální přístup všech zúčastněných, protože jsou věci, které napadli mě a jsou věci, které napadli ostatní a pomohli takhle zdokonalit ten program a uvést ho do současné podoby, na kterou jsem velmi pyšný.

V rámci tohoto programu jsme dělali dotazník s velmi pozitivním ohlasem veřejnosti. Ve fyzice je to jeden z nejoblíbenějších programů Pevnosti poznání, respektive nejčastěji objednávaný, tak jsem spokojený. “