Lektoři

Odborná asistentka na Univerzitě Palackého v Olomouci (fakulty PřF a LF), výuka obecné a molekulární biologie, fyziologie, patofyziologie a imunologie. Autorka řady vysokoškolských skript, držitelka ceny děkana Nejlepší pedagog PřF 2015, garantka spolupráce PřF se středními školami. Popularizátorka biologických věd a garantka biologicky zaměřených projektů (Srdce srdcí, Od fyziologie k medicíně, Kreativní fyziologie aj.). Odborná garantka a designérka expozice Rozum v hrsti v Pevnosti poznání. Certifikovaná trenérka paměti, lektorka Dětské univerzity a Univerzity 3. věku.

Proč porozumět svému tělu? 
Lidské tělo představuje jeden funkční celek tvořený miliardami miliard buněk. Každá z nich má v organismu svoji dílčí úlohu a podílí se tak na správném fungování celého organismu. Na to, aby mohl organismus pracovat jako celek, je nezbytné, aby spolu jednotlivé buňky vzájemně a správným způsobem komunikovaly.
Buňky se navzájem informují, co se děje v jejich okolí, jak na případné změny zareagovat; podporují se navzájem v růstu a dělení; anebo naopak fyziologickou cestou omezují svůj růst nebo dokonce snižují svoje počty. Buňky si sdělují kde a jak je potřeba zasáhnout proti nevítaným „hostům“ jako jsou parazité viry či bakterie, nebo si „radí jak opravit“ zlomenou kost či zastavit krvácení.
To, jak jednotlivé procesy v našem těle probíhají, je náplní studia fyziologie. Když porozumíme „řeči“ a funkci našich buněk resp. orgánů, pomůže nám to pochopit, jak s tělem zacházet, abychom zmírnili přirozené projevy stáří. A nejen to! Odhalíme mnohdy překvapivá vysvětlení řady procesů, se kterými se denně setkáváme.

Kontakt: ivana.fellnerova@gmail.com

Absolventka Fakulty sportovních studií MU v Brně, obor tělesná výchova – speciální pedagogika, a Vyšší odborné zdravotnické školy v Brně, obor fyzioterapie. Dlouholetá lektorka a odborná garantka pohybových kurzů Zdravý životní styl na Univerzitě třetího věku v Olomouci. Od roku 2007 vede bezbariérové Centrum pohybu v Olomouci zaměřené na pohybové aktivity napříč generacemi a napříč handicapy.

Proč nám pohyb prospívá?

Pohyb patří mezi hlavní biologickou potřebu všech živých bytostí, ale člověk jako jediná živá bytost má tu možnost se rozhodnout, zda se bude hýbat nebo bude pasivní. Kladný vliv pohybu má příznivé účinky na psychiku jedince, činnost mozku a dokonce i paměť. Pohyb zvyšuje hladinu neurotrofinů, které chrání neurony před poškozením volnými radikály a zvyšuje počet spojení mezi neurony. Pomáhá k udržení denního rytmu, zajišťuje dobrý spánek. Při nedostatku pohybu člověk upadá do pasivity, stává se sociálně izolovaný, dochází k nedostatečné stimulaci základních fyziologických procesů, a to se následně negativně projevuje nejen nedostatečným okysličováním krve, omezenou kloubní pohyblivostí, snižující se obratností, ale i různými nemocemi.

Kontakt: lenka.fasnerova@volny.cz

Absolventka Pedagogické fakulty UK v Praze. Více jak 20 – ti leté profesní zkušenosti především v oblasti pedagogiky, sociální práce, psychologie a řízení lidských zdrojů. Andragogická a lektorská činnost zaměřena zvláště na kurzy v oblasti vzdělávání dospělých: Zvyšování osobní efektivity, Time management, Komunikace a sociální dovednosti, Rozvoj kognitivních funkcí. Od roku 2016 autorizovaný lektor pro zavádění programu „Towards Successful SeniorityTM“.

Vysokoškolský magisterský titul v oboru Informační studia a knihovnictví. Certifikovaný trenér paměti II. Stupně. Informační pracovník a knihovník v přímých službách Knihovny města Olomouce, lektor kurzů trénování paměti, počítačových kurzů a literárních besed a workshopů pro středoškoláky.

Proč trénovat paměť? 

V dnešním „uspěchaném“ světě existuje spousta lidí, kteří nemyslí na to, že jednou zestárnou – žijí tady a teď. Proto ani neřeší, zda na tom budou zdravotně tak dobře, aby se o sebe mohli sami postarat. Nepokládají tedy ani za důležité zabývat se něčím takovým, jako je trénování paměti. Mnoho lidí si neuvědomuje potenciál vlastního mozku, berou jeho činnost jako samozřejmost, a proto jej (na rozdíl od jiných častí těla) zanedbávají. Stárnutí mozku se nevyhne nikdo z nás. Je to přirozený biologický proces, který patří ke zvyšujícímu se věku. Mnoho studií dokázalo, že zachováme-li si aktivní životní styl s přiměřenou úrovní tělesné, duševní a společenské aktivity, pak nejen poskytujeme mozku podněty, ale pomůžeme také udržet neurony (mozkové buňky) živé a zdravé a ochráníme je tak před poškozením. Tělesná a duševní činnost podporuje vytváření sebezáchovných a sebe opravných systémů mozku. Je tedy jasné, že aktivita zvyšuje životaschopnost mozkových buněk.

Kontakt: kralma.konice@gmail.com

Žongluji 15 let a moje profese produkčního a technika mi umožňuje věnovat se žonglování na profesionální úrovni a předvádět tak svou show po celé republice. Jako lektor jsem naučil žonglovat více než tisíc lidí. K výuce přistupuji vždy individuálně, především s ohledem na věk i fyzické schopnosti jednotlivých studentů.

Proč žongluji? 

Systém házení tří míčků, tedy kaskádu, jsem se naučil už na střední škole. Ale krásu a neomezené možnosti žonglování jsem začal objevovat až při prvním pokusu změnit směr nebo výšku hodu, tedy při inovaci něčeho známého a naučeného, na něco nového. Tyto nové cíle mi otevřely oči a já pochopil, že žonglování nespočívá pouze v množství předmětů ve vzduchu, ale také ve svobodě pohybu a nekonečném množství způsobů, jak žonglovat, byť třeba jen se třemi míčky.
Po patnácti letech a mnoha tisících hodinách tréninku objevuji stále nové kombinace, které mě nutí opustit komfortní zónu toho, co už umím a znovu nutit tělo i mozek do něčeho neznámého.
Schopnost rychlé adaptace na novou situaci a postřeh je něco, co při žonglování procvičíte velmi intenzivně, protože i naučené hody nejsou nikdy úplně stejné, a ty, které se zrovna učíte, vás nutí se soustředit a hned reagovat.

Kontakt: info@cirkuslevitare.cz

Absolventka PřF UP v Olomouci (Systematická biologie a ekologie, Botanika, Učitelství biologie), habilitace na AF MZLU v Brně (Rostlinolékařství). Na Katedře botaniky PřF UP studuje stres rostlin, především jejich houbové choroby. Vyučuje fytopatologii, mikrobiologii, mikroskopii, mykologii a vede workshopy pro učitele biologie, Uˇ3V i Dětskou univerzitu. Od studií se zabývá zážitkovou pedagogikou (tábory, kurzy, mj. s výukou hry na kytaru, jízdy na koni, pro tělesně postižené, výchova instruktorů atd.) i j=gou. Snaží se propojovat exaktní vědecké poznatky se zdravým rozumem, láskou k přírodě, cestování a pohybovými aktivitami včetně jógy.

Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Olomouc, obor: speciální pedagogika – vychovatelství. Muzikoterapeut, speciální pedagog, lektor, odborný garant muzikoterapie a supervizor, hudebník, zpěvák, herec, loutkoherec, režisér, scénárista, skladatel, textař, libretista.

Praxi se věnuje více jak dvacet pět roků. Pracuje s klienty ze všech zdravotních, sociálních i věkových skupin (mentální postižení, autismus, ADHD – LMD, kombinované vady a smyslové postižení, psychická onemocnění, předškolní i školní věk, dospívající, studenti, dospělí, senioři, vedoucí a řídící pracovníci – prevence syndromu vyhoření, pracovníci v pomáhajících profesích, učitelé, lékaři a všichni potřební).

Kontakt: lubomir.holzer@seznam.cz

Studium PdF UP, obor učitelství pro 1.st. ZŠ, zaměření na výtvarnou výchovu. Absolventka akreditovaného výcviku Arteterapie. Účast na výcviku Přístup zaměřený na řešení v poradenství a terapii (160 hod.) Zakladatelka spolku „Usměj se – terapie tvořením“. Keramická rekvalifikace, kurzy keramiky, sochařství, mozaiky a animace. Posledních pět let se arteterapeuticky věnovala dětem v nemocnici. Chápala to jako jednu z možností, jak podpořit léčení. V současné době dělá kurzy Tvořivého léčení.

Kontakt: tanakasalova@seznam.cz

Absolventka PdF UPOL (doplňkové pedagogické studium pro učitele odborných předmětů), pracovnice v učňovském školství. Dlouholetá členka České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging, certifikovaný trenér paměti II. stupně. Aktivizační pracovnice v sociální oblasti se zaměřením na trénování paměti. Dlouhodobě spolupracuje s denním stacionářem pro klienty s Alzheimerovou chorobou Pamatováček, kde je také členem správní rady. Realizuje kurzy pro veřejnost (kluby seniorů a klub Slunečnice v Olomouci).

Proč trénovat paměť? 
V dnešním „uspěchaném“ světě existuje spousta lidí, kteří nemyslí na to, že jednou zestárnou – žijí tady a teď. Proto ani neřeší, zda na tom budou zdravotně tak dobře, aby se o sebe mohli sami postarat. Nepokládají tedy ani za důležité zabývat se něčím takovým, jako je trénování paměti. Mnoho lidí si neuvědomuje potenciál vlastního mozku, berou jeho činnost jako samozřejmost, a proto jej (na rozdíl od jiných častí těla) zanedbávají. Stárnutí mozku se nevyhne nikdo z nás. Je to přirozený biologický proces, který patří ke zvyšujícímu se věku. Mnoho studií dokázalo, že zachováme-li si aktivní životní styl s přiměřenou úrovní tělesné, duševní a společenské aktivity, pak nejen poskytujeme mozku podněty, ale pomůžeme také udržet neurony (mozkové buňky) živé a zdravé a ochráníme je tak před poškozením. Tělesná a duševní činnost podporuje vytváření sebezáchovných a sebe opravných systémů mozku. Je tedy jasné, že aktivita zvyšuje životaschopnost mozkových buněk.

Kontakt: veraprikryl@centrum.cz