Tajemné tensegrity jsou v Pevnosti k vidění až do konce května 2016

Poklidně visí ve vzduchu na (téměř) neviditelných nitkách, překvapují svými tvary, působí živelně. Základy jejich výstavby mají blízko ke strukturám živoucích organismů. Mají v sobě něco ze spontánnosti a harmonie přírody i z geometrické preciznosti architektury budoucnosti. Říká se jim tensegrity.

Muž dvou řemesel
Na vlastní oči je máte možnost spatřit v prvním patře našeho muzea vědy v rámci výstavy muže dvou řemesel – molekulárního biologa a výtvarníka Vladimíra Vondrejse. Nese název Oživlé tensegrity a v Pevnosti poznání ji můžete navštívit i nyní, až do konce 31. května 2016.

Architektura budoucnosti
Samo označení tensegrity má kořeny v tvorbě amerického architekta Buckminstera Fullera. Právě on ve 40. letech 20. století přišel s myšlenkou principu nových staveb, tzv. geodésických dómů, jejichž ucelenost není závislá na gravitaci, ale na vnitřním napětí. Jejich buněčné struktury jsou tak schopné poskytnout zastřešení gigantickým plochám, ať už jde o obří sportoviště, velkorysé koncertní síně či megalomanská obchodní centra. Na snímku dole můžete vidět zářný příklad takové futuristické architektury – tzv. The Montreal Biosphère, kterou Fuller vytvořil pro Světovou výstavu EXPO v Montrealu v roce 1967.