Ochrana přírody, její fauny a flory bude hlavním tématem naší třídenní akce, která se uskuteční od 28. do 30. května. V programu bude výstava, ekologické workshopy, křest nové publikace o GMO, speciální školní program, procházka se zoologem nebo exkurze do univerzitní botanické zahrady.
„Snažíme se vzbudit v návštěvnících zájem o ochranu přírody v kontextu symbiózy mezi faunou, florou a člověkem. Různorodými aktivitami je přimět k zamyšlení nad jejich vlastním přístupem k okolnímu prostředí a motivovat je k přístupu udržitelnému. Vytvořením netradiční učebnice o geneticky modifikovaných organismech chceme stírat nedůvěru ve vědecký pokrok a učitelům nabízíme vhodnou oporu do vyučování,“ popsal význam akce Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.
pátek 28.5. v 15h
Rostlinné invaze
přednáší Martina Fialová
Šíření nepůvodních druhů v současnosti velmi ohrožuje původní rostlinná společenstva. Ohroženy jsou i velmi vzácné druhy a ochrana před “invazisty” je často velmi složitá. Co všechno můžete v naší krajině potkat? A jak vlastně poznat, že je nějaký druh v daném území skutečně původní?
pátek 28. 5. od 9 do 11h
Cena: 70 Kč/žák
Ekologický školní program Střediska volného času ATLAS a BIOS, Přerov
- Lužní les – přírodní fenomén (postavení lužních lesů mezi lesy ČR, dendrologie a byliny, fauna lužního lesa)
- Léčivé rostliny kolem nás (historie léčení rostlinami, základní léčivky ČR, skupinové aktivity – poznávání rostlin různými smysly)
- Chov králíků a ochrana rostlin (králík domácí – jeho biologie a ekologie, krmení – environmentální dopady pěstování krmných rostlin a výroby krmiva)
pátek 28. 5. v 10h
Křest učebnice: ZACHRÁNÍ GMO PLANETU?
za účasti autorky Kateřiny Janošíkové, odborného konzultanta Tomáše Hlusky a biologa Aleše Pečinky
Unikátní publikace popularizující téma biotechnologického výzkumu. Svým obsahem osloví jak laickou veřejnost se zájmem o problematiku, tak veřejnost odbornou, zejména učitele, kteří mohou publikaci využít během výuky.
pátek 28.5. ve 13.30
Ochrana biodiverzity živočichů v městských parcích a mimo lesní zeleni
přednáší Evžen Tošenovský
Hlavní skupiny živočichů, které obývají městské parky jsou hmyz, ptáci a drobní savci. V rámci těchto skupin je mnoho obecně i zvláště chráněných druhů, které je nutné uvažovat při managementu parkové zeleně. Zároveň jsou tyto druhy živočichů velmi důležité pro fungování celého biotopu a jeho funkcí v městském prostředí, ať už jako biologická ochrana (netopýři, ptáci) nebo např. rozkladači biomasy. Zásahy, které mohou mít negativní dopady na tyto cílové druhy, je zejména kácení a ořezy vzrostlých stromů a keřů, sečení travních porostů, odvodňování a vysoušení vodních ploch apod. Pro každou skupinu je dobré zvažovat konkrétní opatření a harmonogram plánovaných zásahů, přičemž existuje i velké množství různých prvků aktivního managementu, které je možné při úpravách městské zeleně využívat.
pátek 28.5. v 16h, sobota 29.5.v 17h
Tematická exkurze do Michalského stromořadí
přednáší Evžen Tošenovský
Ukázka praktického managementu historické aleje v centru Olomouce. Ukázky některých konkrétních opatření na podporu biodiverzity a vývoj aleje 7 let po hlavním rekonstrukčním zásahu.
sobota 29.5. ve 13h
Od pevnosti do botanické zahrady za májovou květenou
Vydáme se po stopách zajímavých rostlin ve městě. Prozkoumáme Bezručovy sady, tržnici a přes Smetanovy sady dorazíme až do botanické zahrady. Po cestě si ukážeme rostliny, které formují městské prostředí, a přitom si jich obvykle nevšímáme. V botanické zahradě si představíme některé vzácné, aktuálně kvetoucí druhy české přírody. Městem a zahradou vás provede vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák. Akce se koná za jakéhokoli počasí. Plánovaná délka 1,5–2 hodiny.
kontaktní osoba: vaclav.dvorak@upol.cz
pátek 28.5. od 10 do 16 h, sobota 29.5. od 10 do 17h
Workshop – Vztahy mezi rostlinami a mikroorganismy
lektorka Michaela Sedlářová
Stejně jako lidské tělo jsou i rostliny celý svůj život v úzkém kontaktu s mikroorganismy, od kořenů po listy a květy. Molekulární biologie odkývá, že mikrobiota rostlin je mnohem bohatší, než jsme dříve předpokládali. Některé mikroorganismy (viry, bakterie, peronospory či houby) rostou na povrchu, jiné uvnitř pletiv, či dokonce uvnitř buněk. Poznání ekologické vztahů a růstových nároků rostlin i mikroorganismů je důležité, např. pro optimální pěstování zemědělských plodin nebo biologickou ochranu rostlin proti chorobám. Pracovníci Katedry botaniky PřF UP dlouhodobě studují vztahy rostlin a mikroorganismů a spravují v rámci Národního programu Sbírku fytopatogenních mikroorganismů UPOC.
Hravou formou představíme:
- faktory, které jsou důležité pro vznik chorob rostlin
- mikroorganismy, které u rostlin vyvolávají choroby
- jak se pěstují mikroskopické houby
- krásu mikroskopických hub
Laudonův sál, cena: 50 Kč/osoba
pátek – neděle (28.-30.5) v otevírací době Pevnosti poznání
Laudonův sál, cena: 50 Kč/osoba
Výstava Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti
S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové či místní odrůdy a upřednostňují se plodiny geneticky jednotné a výnosnější. Všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují těm šlechtěným na výkon, tedy na více mléka, masa či vajec.
Každá rostlina i každý živočich nebo mikroorganismus jsou jedinečnou zásobárnou genů a vlastností. Ty mohou být klíčové při šlechtění nových odrůd a plemen, což je důležité zejména v souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami. Díky šlechtění tak totiž můžeme získat plodiny, které se těmto změnám přizpůsobí. Mezi genetickými zdroji jsou mikroorganismy, které se významně podílejí jak na vlastní zemědělské produkci, tak na její ochraně nebo přímo na jejím zpracování a využívání. A to je jeden ze základních prvků pro zajištění budoucí potravinové bezpečnosti. Přestože řada starých plemen a krajových odrůd ztratila dnes na ekonomickém významu, úzce souvisí se zemědělskou historií a milníky, kterými zemědělství prošlo zejména v posledním století. I když se mnoho z nich v současnosti nevyužívá, v budoucnu mohou jejich unikátní vlastnosti lidem opět posloužit.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, přiblíží 21 informačních panelů. Výstava stručně představí téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů − Výzkumným ústavem rostlinné výroby, který spravuje genetické zdroje rostlin a mikroorganismů, Výzkumným ústavem živočišné výroby, který spravuje genetické zdroje zvířat, a dalšími partnery.
