Příští rok v dubnu tomu bude pět let, kdy Univerzita Palackého v Olomouci otevřela brány Pevnosti poznání. Malé i velké návštěvníky pozvala do úžasného světa vědy, který vůbec nemusí být nudný nebo složitý, právě naopak. Pevnost poznání dokázala, že věda může bavit každého, od čtyřletých dětí až po jejich prarodiče. Vždyť ročně do interaktivního muzea vědy zavítá na 100 tisíc návštěvníků.
Ohlas veřejnosti je výsledkem úsilí týmu Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP, který s obrovskou energií připravuje portfolio aktivit, díky nímž se do budovy lidé vracejí. „Pevnost poznání je tak především výkladní skříní UP, pilířem její třetí role s významným celospolečenským přesahem. Právě prezentace univerzitního výzkumu a výsledků české vědy považuji za náš klíčový úkol, zvlášť v dnešní postfaktické době. Oslovit odborným tématem srozumitelně veřejnost je však náročné, proto si nesmírně vážím všech pracovišť i jedinců, kteří mají zájem veřejně obhajovat, že věda má smysl,“ míní ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek. Doplnil, že za vzorovou považuje spolupráci s Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, a hlavně s olomouckým Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR. „Když vidím, kolik pozornosti, energie i prostředků věnuje tým profesora Jaroslava Doležela popularizaci vědy u nás, mám obrovskou radost,“ doplnil.
Aktuálně pak tým Pevnosti poznání spolupracuje s katedrou fyzikální chemie přírodovědecké fakulty na expozici popularizující aplikaci nanotechnologií, vybrané exponáty vznikají po konzultacích s geografy, geology, geoinformatiky, zoology i botaniky. „Naší specializací je neformální vzdělávání, které bude s využitím interaktivity hrát v edukační oblasti stále významnější roli. Už dnes proto zkoumáme efektivitu našich vzdělávacích programů pro školní skupiny a metodiku chceme dále rozšiřovat například zapojením eye-trackingu. Právě proto vidím obrovský potenciál především v propojení s didaktickými obory,“ vysvětlil ředitel Matěj Dostálek. Z toho důvodu se jeho tým věnuje i publikační činnosti: letos vydal vědecké vymalovánky Ze Země do vesmíru, pro příští rok chystá ilustrovanou učebnici GMO.
Tematické výstavy a víkendové programy, vědecké kroužky, tábory, dětská univerzita, workshopy pro seniory, ale i debaty o konopí nebo stavu demokracie a dnešního světa, to všechno jsou akce, které popularizačnímu centru pomáhají vytvářet komunitu věrných návštěvníků i zaujmout pozornost významných osobností. Jen v září a říjnu 2019 v muzeu v Laudonově sále debatovali komentátor Jindřich Šídlo, ekonom Jan Švejnar, bývalý premiér Vladimír Špidla nebo Petr Hutla, vrchní ředitel ČSOB. Mezi zajímavé hosty patřili také americký astronaut Andrew Feustel, evoluční biolog Richard Dawkins či teoretický fyzik Lawrence M. Krauss.
Zásadní roli v příběhu Pevnosti poznání hrají také studenti Univerzity Palackého, kteří v expozicích pracují jako průvodci i lektoři. Mnozí z nich spojili s vědecko-popularizační činností svoji diplomovou práci a komunikace vědy je pro ně součástí akademického života. Pevnost poznání pro ně připravuje motivačně-vzdělávací program, který jí v budoucnu dá rozměr školicího střediska pro komunikaci vědy. „I proto jsme se rozhodli, že od roku 2020 budeme Pevnost poznání dále propagovat pod značkou Pevnost poznání – Centrum popularizace. Naše činnost daleko přesáhla původní záměr interaktivní expozice v muzeu vědy. Jedná se o celou komunitu zaměřenou na řadu cílových skupin,“ vysvětlil Matěj Dostálek.
Pevnosti poznání je také přislíbena výrazná podpora olomouckého magistrátu, a to výukovým programům pro školy, které město zřizuje. Díky úspěchu muzea vědy je dnes také na stole propojení areálu Korunní pevnůstky, rozária a botanické zahrady.
Autorem nového loga je grafik Radim Měsíc, který s popularizačním centrem dříve spolupracoval na tvorbě vizuálu některých akcí pro veřejnost. “Pevnost poznání si jako hlavní motiv nového logotypu zvolila Pallas Athénu coby tradiční prvek spojený se značkou Univerzity Palackého. Mým úkolem pak bylo volně navázat na odkaz Aljo Berana a posunout ideu helmice s pavézou blíž k současným potřebám muzea vědy. Nově vzniklý logotyp je tedy víc dynamický, hravý a také více funkční. Základní prvky univerzitního brandu přitom zůstaly zachovány – barevná kombinace a znak ve formě pavézy,” uvedl grafik Radim Měsíc.
