O tom, co nás činí lidmi. O struktuře a evoluci lidského genomu. Ve středu 4. listopadu u nás v rámci festivalu Týden vědy a techniky přednášel sám Václav Pačes, přední český biochemik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. A naslouchalo mu 270 mladých studentských uší. 

„Profesor Václav Pačes nám ukázal, že v genomice existuje ještě mnoho neprobádaných oblastí a že si stále můžeme klást mnoho naprosto zásadních otázek,” vyjádřil se bezprostředně po přednášce mladý vědecký talent Tomáš Heger.

Rozpravu profesora Pačese navštívilo 270 studentů Slovanského gymnázia Olomouc a Gymnázia Olomouc – Hejčín. 

„Přednáška profesora Pačese byla pro mě zajímavá hlavně proto, že pan profesor zmínil teoretický výzkum dané problematiky, jelikož teoretická chemie je něco, čemu bych se rád věnoval v budoucnu,“ zmínil zase student Martin Vondrák.

Prof. Václav Pačes
Původně biochemik, nyní se zabývá genomikou, zejména těmi oblastmi lidského genomu, které jsou virového původu. Je emeritním pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, rovněž také předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a sekretářem Federace evropských biochemickýcn společností.  Na VŠCHT Praha přednáší kurzy molekulární genetiky a genového inženýrství. Jeho tým jako druhý na světě přečetl úplnou dědičnou informaci organismu, viru PZA. Objevil enzym cytokininoxidasu, metabolizující rostlinný hormon cytokinin. V letech 1999-2005 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v letech 2005-2009 byl předsedou Akademie věd. 

Čtěte více info o Týdnu vědy a techniky anebo se podívejte na kompletní fotoalbum z přednášky. 

Dámy a pánové, vítejte v celorepublikovém unikátu, v revitalizované barokní prachárně. Neboli v expozici Muzea olomoucké pevnosti o.s., která vám rozkryje vše o bohaté historii místního opevnění. Najdete ji přímo naproti Pevnosti poznání, v areálu Korunní pevnůstky.    

Strojem času do roku 1785
Barokní prachárna je tehdy postavena jako první ze všech čtyř objektů v areálu Korunní pevnůstky. Patří rovněž ke čtyřem válečným prachárnám uvnitř mohutné olomoucké opevnění. Architekti stavbu pilují v ryze účelových vojenských formách. Primárně musí splňovat bezpečnostní požadavky k uskladnění trhavin, připravených k válečnému střetu.

Co všechno vás čeká uvnitř?
Vše, co jste kdy chtěli vědět o výstavbě olomoucké pevnosti, ale mysleli jste si, že nemá cenu se ptát. O tom, jak proslulá olomoucká pevnost vypadala v dobách svého plného fungování i o dochovaných vojenských objektech ve městě a v okolí. Spatříte fotografie, nákresy vojenských map i pravé archeologické nálezy. V prvním patře je navíc vystavený výjimečný bronzový model olomoucké pevnosti z poloviny 18. století, který pochází z dílny samotného akademického sochaře Jiřího Žlebka.

Otevírací doba:
duben – říjen
úterý – neděle (9.00 – 17.00)
listopad – březen
po telefonické domluvě
(+420725250215, +420604183977)
Poslední prohlídka probíhá vždy od 16.30

Vstupné:
Plné: 60 Kč
Snížené: 30 Kč (děti 6 -15 let, senioři nad 65 let, studenti, ZTP, ZTP/P)
Rodinné I: 120 Kč (2 dospělí + 1 dítě od 6 do 15 let)
Rodinné II: 150 Kč (2 dospělí + 2 až 3 děti od 6 do 15 let)
Zdarma: děti do 6 let, průvodce ZTP

Více info naleznete přímo na webu Muzea olomoucké pevnosti o. s. 

Už dnes mezi 16.00 – 22.00  vás budou muzeem vědy provázet strašidla! Celá budova se díky Halloweenu promění v nefalšovanou Pevnost duchů. Jejími obyvateli se stanou okouzlující bludičky i tvořiví vampýrci. A jakmile vaše ratolest dorazí ve strašidelném kostýmu, obdržíte vstupné zdarma pro celou rodinu.  

Budete svědky speciálního halloweenského videomappingu na zdi budovy, děti navíc čeká jak tajemná stezka odvahy s bludičkami, tak strašidelná vědecko-výtvarná dílna. Vyrobí si při ní vlastní papírové dýně, strašidelný hrad s kostlivcem i tematickou čelenku, ať už na ní bude figurovat halloweenský netopýr, pavouček nebo polétavý duch.

CO VÁS ČEKÁ A NEMINE?
– s kostýmem vstup zdarma
– strašidla jako průvodci muzeem
– halloweenský videomapping na zdi budovy
– svítící tyčky jako odměna za splněné soutěže
– tajemná stezka odvahy s bludičkami
– svítící masky na obličej
– strašidelná vědecko-výtvarná dílna

Až do konce prosince je v přízemí muzea vědy k vidění výstava starých hraček z období socialismu. Vitríny jsou zaplněné k prasknutí, nechybí dřevěné počítadlo, autíčka, stavebnice, skleněné kuličky, legendární mončičáci nebo absurdně vtipná hra Vyděržaj pioněr, proslulá ze slavné české komedie Pelíšky.

Samotná výstava hraček je součástí projektu Podzim komunismu, který formou zážitkové pedagogiky mladším generacím přibližuje každodennost života u nás v průběhu 80. let.  Výstava je inovativní zejména svým přístupem ke shromažďování exponátů. Ty totiž koordinátoři z Pevnosti poznání vybírali na základě crowdsourcingu, do něhož se zapojila široká veřejnost.

Příběh jedné hračky:
 „Na půdě jsem našla opravdu krásné poklady, které jsem si pamatovala ještě z dětství. Například letadlo na ovládání po mém strýčkovi, kufřík se šaškem, který patřil kdysi mé tetě. Také jsem objevila panenku Zvonilku po mé mámě, která mi kdysi pomohla psát číslovku 3, jelikož její kulatá bříška byla jako tato číslice.“
– Barbora Mlčuchová

SLEDUJTE KOMPLETNÍ FOTOALBUM Z VERNISÁŽE OD EVY HOBZOVÉ

ČTĚTE VÍCE INFO O LISTOPADOVÉM VRCHOLU PROJEKTU

4 vědkyně, 4 osudy, 4 příběhy. Neb divadelní inscenace Něžnost poznání, jejíž premiéra se v Pevnosti poznání uskutečnila ve středu 21. října 2015. Populárně-naučná událost zpřístupnila příběhy nezlomných žen ve světě vědy. Podívejte se na fotoalbum z premiéry.   

Minulost, přítomnost, budoucnost
Formou storytellingu sledujete osudy čtyř vědkyň, které napříč dějinami, od dob Starověké Alexandrie až po blízkou budoucnost, hledají smysl života v poznání a jeho prohlubování. A to i přesto, že právě rozum mnohdy radí dát ruce pryč a raději to vzdát. V ústředních rolích první astronomka a matematička Hypatia ze starověké Alexandrie, dále první dvojnásobná držitelka Nobelovy ceny v oborech fyzika i chemie – polská vědkyně Marie Curie-Sklodowská, ale také současná česká jaderná fyzička Dana Drábová nebo budoucí vědkyně, která chod vědy teprve ovlivní.

A co je storytelling?
Specifická divadelní disciplína, která operuje s různými cvičeními, hrami a imaginací samotných vypravěčů. Je také efektivním edukačním nástrojem, který se ve školách i během řady volnočasových aktivit hojně využívá především ve Skotsku a Norsku. Spolehlivě buduje představivost, zdokonaluje komunikativnost a má tu moc popularizovat okrajovější témata. (Text vychází z informací na webu story-telling.cz)

KOMPLETNÍ FOTOALBUM Z PREMIÉRY NAJDETE TEĎ A TADY