Dobrá zpráva pro všechny děti i rodiče, kteří milují vědu! Po dlouhých 75 dnech, kdy jsme měli zavřeno, opět ožily naše interaktivní expozice! Online rezervace vstupenek dopředu není možná, lístky zakoupíte v našem infocentru po příchodu do budovy.

Při znovuotevření muzea vědy postupujeme podle hygienických opatření, která vyplývají z aktuálních nařízení Vlády ČR. Kapacita budovy bude omezena na 300 návštěvníků v jednu chvíli a budeme klást důraz na dodržování dvoumetrového odstupu v jednotlivých částech muzea. U vstupu budou umístěny dezinfekční prostředky, kterými budou ošetřovány i jednotlivé vystavené předměty, a to i během provozu. 

Hned po otevření vás seznámíme  s atraktivními programovými novinkami včetně exponátů, které tým Pevnosti připravil společně s odborníky z Přírodovědecké fakulty UP. Aktuálně spolupracujeme s katedrou fyzikální chemie na expozici popularizující aplikaci nanotechnologií, vybrané předměty vznikají po konzultacích s geografy, geology, geoinformatiky, zoology i botaniky.

„Ať už je to krize v podobě aktuální pandemie koronaviru nebo klimatické změny – řešení globálních i lokálních problémů civilizace tkví v důkladném poznání světa prostřednictvím vědeckých faktů. Je naším výsostným úkolem veřejnosti zprostředkovat možná řešení problémů, které aktuální výzkum a technologie nabízejí; společnost musí vidět, že věda má smysl,“ řekl Matej Dostálek, ředitel Pevnost poznání. 

Poprvé uvidíte například exponáty, které názorně ukážou, jak ve velkém měřítku vyčistit znečištěnou vodu. „Vědcům pomáhají nanotechnologie. Přesněji – nanočástice železa, které mohou na svůj povrch navázat velké množství nečistot a následně být odstraněny z vody prostřednictvím magnetického pole,“ vysvětlila koordinátorka geografie a chemie Zuzana Kopečná.

Léto vybízí k nejrůznějším dobrodružstvím a nezapomenutelným zážitkům. V Pevnosti poznání se vydáme po stopách vědců, badatelů i námořníků. Budeme experimentovat, objevovat, luštit, malovat, lámat si hlavu, soutěžit, smát se, běhat i odpočívat s pohledem na hvězdnou oblohu. Tábory budou v jednotlivých turnusech od 6. července do 14. srpna 2020.

„Letošním tématem je voda. Chceme táborníkům ukázat, že tato životadárná tekutina doslova protéká nejrůznějšími vědeckými obory. V roli biologů například odhalí život vodních mikroorganismů, jako chemici promění tekutinu na sliz nebo jako geografové zakreslí řeky na mapách,“ láká na program hlavní koordinátorka táborů Jitka Doležalová.

Fotogalerie z letních táborů 2019

Děti čeká dobyvatelská výprava do dalekých moří a oceánů. Vypočítají, kolik zásob budou potřebovat na cestu, jakou nejrychlejší trasu zvolit a jak se vyhnout nebezpečným nástrahám. Ve fyzice se zase zaměří na síly, které hýbou světem. Nečekají je žádné nudné výpočty, ale dny plné experimentů a her. 

V historii se podívají do časů mořeplavců, objevitelů Nového světa. „Začneme středověkými představami o podobě světa. Jaké byly limity cestování a co bylo potřeba pro daleké plavby. Od toho se přesuneme k výrobě plachetnic a lodí z nejrůznějších materiálů. Samozřejmě se budeme orientovat pomocí kompasu,“ prozradil část aktivit historik Tomáš Arnold.

Organizátoři se také nově budou věnovat nadaným dětem. Vymysleli proto program Science Camp. „Aktivity jsou určeny pro děti, které se hlouběji zajímají o přírodní vědy. Účastníci navštíví specializované laboratoře přírodovědecké fakulty, kde se seznámí s různými badatelskými projekty nebo přímo v Pevnosti budou provádět návštěvníky a stanou se tak opravdovými animátory, “ vysvětlil programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal a doplnil, že jeden den stráví také v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB), kde se potkají se špičkovými vědci. Součástí programu bude workshop 3D tisku.

Kromě běžných pětidenních turnusů Pevnost poznání nabízí rovněž hlídání dětí s přihlašování pouze na jednotlivé dny. 

 REGISTRACE

Novinkou je také hlídání dětí ve věku od 5 do 7 let!

1. Turnus s hlídáním dětí: 6. 7.-10. 7. 2020, mladší děti 5-7 let, 350 Kč/den.

(celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd)

2. Turnus příměstského tábora: 13. -17. 7. 2020, mladší děti 7-9 let, starší děti 10-12 let, 2550 Kč (celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd).

3. Turnus příměstského tábora: 20.-24. 7. 2020,mladší děti 7-9 let, 2550 Kč

(celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd).

 4. Science camp (tábor pro podporu nadání): 20.-24. 7. 2020 , starší děti 12 – 14 let, 1750 Kč

(celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd).

5. Turnus příměstského tábora: 27.- 31.7, mladší děti 7-9 let, starší děti 10-12 let, 2550 Kč

(celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd).

6. Turnus příměstského tábora: 3. 8. -7. 8. 2020, mladší děti 7-9 let, 2550 Kč

(celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd).

7. Turnus 10.8- 14.8 2020, mladší děti 7-9 let, 2550 Kč

(celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd).

8. Science camp (tábor pro podporu nadání) 10.8- 14.8 2020, starší děti 12 -14 let, 1750 Kč

(celodenní program se zkušenými lektory, 2x svačina, oběd).

Kontaktní osoba: Jitka Doležalová, jitka.dolezalova@upol.cz

Milí fanoušci vědy a zábavných pokusů. Přinášíme vám pár jednoduchých aktivit na doma v době velikonočních svátků.

Vajíčková fyzika

Syrové či uvařené?

Připravujete se na barvení vajíček a smíchala se vám na stole vařená vajíčka se syrovými? Pro fyziku žádný problém! Nemusíme nutně vajíčka rozbít, abychom to zjistili. Stačí vajíčko roztočit na jeho špičce. Pokud hned spadne, je syrové a pokud se krásně točí, je uvařené. V syrovém vajíčku je totiž kapalina (bílek a žloutek), která jde obtížně roztočit. Je-li vejce uvařené, bílek i žloutek je tuhý a roztočíme ho spolu se skořápkou.

Druhý způsob, jak od sebe vajíčka rozlišit: Každé vajíčko roztočíme, poté prstem krátce zastavíme. To vejce, které se zase samo roztočí, je syrové (kapalina uvnitř se totiž pořád točí, protože jsme prstem zastavili pouze skořápku).

Domácí hopík

Co potřebujeme?

vejce, ocet, hlubší nádobu (sklenička)

Jak na to? Vejce vložíme do nádoby a zalijeme octem tak, aby bylo vajíčko celé ponořené. Necháme ocet působit ideálně přes noc. Cca po 6 hodinách můžete vajíčko zlehka omýt a přilít čerstvý ocet. Po dalších několika hodinách změkne skořápka natolik, že se vám ji podaří jemnými pohyby smýt pod tekoucí vodou.

Co se stalo? Ocet je kyselina, která rozpouští uhličitan vápenatý. Z něj je skořápka tvořena. Zůstane pak jen tenká pružná blanka chránící obsah vajíčka.

Jak dostat vajíčko do lahve?

Co potřebujeme?

vajíčko uvařené natvrdo, lahev s širším hrdlem (ne moc širokým, aby vejce nepropadlo samo), zápalky, papírový kapesník

Jak na to? Uvařené vejce oloupeme. Papírový kapesník hodíme do lahve. Pokud máte malou sklenici, kapesník není nutný. Zapálíme sirky, hodíme dovnitř, a co nejrychleji položíme vejce na hrdlo lahve.

Co se stalo? Hořící sirky zahřály vzduch v lahvi, ten se rozpíná a hrdlem uniká ven. Jakmile sirky dohoří, vzduch v lahvi se ochladí a zmenší svůj objem. Protože ale hrdlo lahve je ucpané vajíčkem, vzniklý podtlak nasaje vajíčko dovnitř.

Pokusy s ohněm provádějte pouze v dohledu dospělé osoby! Všechny pokusy doporučujeme dělat v kuchyni či koupelně, kde se případné rozbité vajíčko snáz utře.

Další naše zábavné pokusy najdete na našem kanálu youtube.

Kurzy pro seniory Blízká setkání třetího věku v Pevnosti poznání Univerzity Palackého v Olomouci jsou z důvodů vyhlášení nouzového stavu a omezení pohybu na veřejnosti aktuálně zastaveny. Organizátoři v těchto dnech připravují varianty a podmínky pokračování jednotlivých lekcí. 

„Velmi nás mrzí, že jsme museli naše pravidelné přednášky ukončit. Samozřejmě respektujeme nařízení Vlády ČR s ohledem na zdraví našich účastníků, což je v tuto chvíli nejdůležitější. Věříme, že nepříjemnou situaci bez větších problémů zvládají. Myslíme na ně a věříme, že se brzy v Pevnosti opět setkáme,“ řekla Ivana Fellnerová, předsedkyně spolku Pro poznání, který seniorské kurzy organizuje.

Jednou z možností je přesunutí všech lekcí na jaro 2021. Vše ale záleží na tom, jak se bude situace ohledně koronavirové infekce nadále vyvíjet.

Seniorům, kteří již absolvovali čtyři lekce z dvanácti, bude kurzovné za zbývající nerealizované lekce vráceno. Manželské páry obdrží 2×740 Kč, jednotlivci 940 Kč. Peníze se jim vrátí na účet, ze kterého byl poplatek uhrazen. Lidé, kteří platili osobně na kase Pevnosti poznání, budou informováni o možnostech vrácení peněz emailem nebo telefonicky.

Účastníci budou mít automaticky rezervovaná místa v pokračovacích kurzech, hned, jak to situace v zemi dovolí. Organizátoři je včas osloví s možností přednostního přihlášení. „Chtěla bych všechny aktivní seniory ujistit, že nepřijdou o žádnou lekci a zajímavá témata, která jsme pro ně připravili. Jen se bohužel potkáme později,“ ubezpečila Ivana Fellnerová.

Prvních sto ochranných štítů, které snižují riziko přenosu nákazy novým typem koronaviru, vyrobili pomocí 3D tiskáren a distribuovali odborníci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Objednávky mají na dalších 3500 ochranných skel. Plastové masky budou dodány nejen nemocnicím, ale také praktickým lékařům, záchranářům, zubním lékařům či zaměstnancům lékáren. Masky vyrobené na 3D tiskárnách už používají zdravotníci při odběru vzorků od pacientů, u kterých je podezření na nákazu koronavirem, a uplatnění by měly najít i v řadách policie.

Katedra geoinformatiky se spolu s tiskovým centrem Univerzity Palackého UPrint 3D do celostátní iniciativy zaměřené na výrobu obličejových štítů, kterou odstartovala firma Prusa Research, zapojila o víkendu. Univerzita tak chce pomoci záchranářům a zdravotníkům, kteří se v době šíření nového typu koronaviru stále potýkají s nedostatkem ochranných pomůcek. Tým vedou odborníci Martin Šavela a Radoslav Šmakal, kteří stojí za projektem a návrhem optimalizované varianty ochranného štítu.

„Nevyužíváme model navržený Prusa Research, ale upravený a optimalizovaný model s ohledem na rychlost tisku a finální kompletování masky,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. Obličejový štít je tvořen horní částí, do které se instaluje perforovaná fólie. Na fólii se následně umístí spodní díl a maska je doplněna gumičkou. Tisk obou dílů zabere přibližně 65 minut. Ochranné štíty jsou vyráběny na třech tiskárnách katedry geoinformatiky a také v univerzitním centru UPrint 3D.

Akci finančně či materiálně podpořila Přírodovědecká fakulta UP, katedra geoinformatiky, Vědeckotechnický park UP a několik firem. Zároveň se přihlásilo mnoho dobrovolníků z řad studentů i veřejnosti, kteří nabízejí pomoc s kompletací ochranných štítů nebo 3D tiskem. „Celá akce doslova strhla lavinu solidarity a pomoci. Nově jsme navíc schopni štíty vyrábět ražením na stroji. Tímto se celá produkce značně urychlí a budeme moci masky dodávat mnohem rychleji,“ uvedl Jan Brus.

Kvůli obrovskému zájmu o ochranné masky se fólie, a především gumičky staly nedostatkovým zbožím. „Prodejci nám však vycházejí vstříc a snaží se materiál dodávat přednostně. Masky plánujeme balit do ochranných sáčků a sterilizovat ozonem, aby se zabránilo infekci,“ podotkla Hana Kubíčková z UPrint 3D. Viry na povrchu plastu vydrží maximálně dva až tři dny, proto budou vyrobené ochranné masky distribuovány až po uplynutí této doby nebo v případě, že si odběratel zajistí jejich sterilizaci.

Na 3D tiskárnách v centru UPrint 3D a v Pevnosti poznání se tisknou také zakladače šikmých proužků. Pomůcky švadlenkám šijícím ochranné roušky nabízí tiskové centrum UPrint 3D i Pevnost poznání. „Tato pomůcka se bude jistě hodit všem, kteří v době epidemie COVID-19 šijí doma roušky. Ulehčí totiž přípravu šňůrek kolem roušky a nahradí tak tkaloun, který je dnes velice nedostatkovým zbožím,” řekl Matěj Dostálek z Pevnosti poznání.

Zakladače z tiskového centra UPrint 3D, vytvořené podle modelu společnosti Industra, byly nejdříve zdarma distribuovány soukromým švadlenkám po Olomouci, nyní jsou k dispozici v bezobalovém obchodě Beze stopy na ulici Komenského 14. Zájemci si o ně také mohou napsat na e-mail vtp@upol.cz nebo do zpráv na Facebooku Vědeckotechnického parku UP. Zakladače z Pevnosti poznání jsou zdarma k dispozici na vrátnici Přírodovědecké fakulty UP (tř. 17. listopadu 12).

3D tiskárny v Pevnosti poznání vyrábějí zakladače

Jezdíte rádi na výlety? Nechcete ztrácet čas zdlouhavým vyhledáváním těch nejlepších tipů a turistických destinací? Lámete si hlavu nad tím, jaké aktivity nabízejí hrady, zámky a muzea v okolí? Chcete vědět, kdy mají otevřeno a zda jsou prohlídky vhodné třeba pro malé děti nebo osoby na vozíčku?

Máme pro vás tip! Podívejte se na web: Objevuj památky.cz

Najdete tam podrobné informace o téměř stovce veřejně přístupných objektů z celé republiky. Můžete vybírat podle druhu památky nebo kraje, kam se zrovna chystáte. Zkuste projekt pravidelně sledovat také na sociálních sítích. Budete mít včas přehled o kulturním dění a nezmeškáte žádnou zajímavou akci. Právě v těchto dnech se některé památky probouzejí po zimním období a těší se na poznáníchtivé návštěvníky.

Projekt založil kastelán Petr Lukas z brněnského Letohrádku Mitrovských. Se svým týmem spravuje webové stránky, sociální sítě, tiskne informační brožurku a zadává  reklamu. Na pátém setkání účastníků projektu v Pevnosti poznání nastínil plány na letošní rok. „Chystáme společný suvenýr v podobě fotonálepky a novinkou je také příprava interaktivní hry Zažij dobrodružství. Tato aktivita pro celou rodinu propojí vybrané objekty skrze společný příběh. Ten se bude týkat osobnosti císaře Rudolfa II.,“ popsal plány Petr Lukas.

Pevnost poznání, která vznikla z bývalého dělostřeleckého skladu z roku 1857 a je nemovitou kulturní památkou, je do projektu Objevuj památky zapojena třetím rokem. „V naší zemi je spousta krásných míst, která stojí za to objevovat a prozkoumat. A těší nás, že můžeme být ve společnosti lidí, kteří se s láskou a velkým úsilím o památky starají. Společně vytváříme jedinečné prostředí, kam se budou všichni rádi vracet,“ řekla mluvčí centra popularizace vědy Martina Vysloužilová.

Milá paní učitelko, milý pane učiteli, prohlédněte si nabídku našich aktivit, které nabízíme nad rámec klasických školních programů. 

Nabídku klasických školních programů, ale i rozšířenou nabídku naleznete na webu Pevnosti poznání v sekci Bonusové školní programy a objednat je můžete pomocí objednávkového systému objednávkového systému.

RŮŽOVÁ ZHOUBA: REKLAMĚ NA STOPĚ! 

Program je určený žákům 4. –6. ročníku ZŠ a trvá 180 minut. 

Žijeme ve společnosti, ve které se informační a komunikační technologie staly běžnou  součástí života. Sociální sítě, on‐line zpravodajství, life‐style magazíny a e‐shopy, to vše  je za obrazovkami k dispozici 24 hodin 7 dní v týdnu. Nejen uživatele internetu provázejí  reklamy na každém kroku. Jak odolat pokušení? A podle čeho se rozhodovat, kterým  informacím můžeme věřit? Ve vzdělávacím programu si děti zahrají příběh z alternativní  reality, ve kterém poznají, jakými způsoby se nás reklamy a jejich autoři pokouší  ovlivňovat. 
 
FAKE NEWS, HOAXY, PROPAGANDA: JAK NEPODLEHNOUT MANIPULACI 

Program je určený žákům 7.–9. ročníku ZŠ a trvá 180 minut.  

Fake news, hoaxy neboli falešné zprávy provází lidstvo už od samého počátku dějin. Díky  rozvoji nových technologií však získal tento fenomén v posledním desetiletí nový rozměr.  Jak vypadaly fake news ve starověku? A jak se dnes může každý z nás naučit rozpoznávat  dezinformace? Na to se zaměřujeme v novém vzdělávacím programu Centra kritického  myšlení! 
 
KYBERSVĚT OČIMA POLICIE ČR 

Program je určený žákům 5.–9. ročníku ZŠ a trvá 90 minut. 

Ve spolupráci s Policií ČR jsme připravili besedu pro žáky druhého stupně základních škol  na téma rizika na sociálních sítích. Policisté přiblíží posluchačům rizika sociálních sítí z  pohledu trestní odpovědnosti a poskytnou rady, jak se nestát pachatelem ani obětí  trestného činu. Besedy proběhnou 13. 2. 2020, 4. 3. 2020, 1. 4. 2020, 6. 5. 2020 a  3. 6. 2020. Pro žáky 5.–6. ročníku od 9:00 do 10:30 a pro žáky 7.–9. ročníku od 10:30 do  12:00. 
 
Programy Růžová zhouba a Fake news, hoaxy, propaganda můžete objednat pomocí objednávkového systému.

Besedu Kybersvět očima policie ČR rezervujte na tel: +420 585 634 145 nebo emailu: skolypevnost@upol.cz
 
Děkujeme za vaši přízeň a těšíme se na společné zážitky. 

Dordžejovi z Malého Tibetu zakázala máma dělat vědecké pokusy v kuchyni. Protože za to může česká učebnice fyziky, kterou ve vesnici někdo nechal, musí si to teď čeští vědci u tamní mámy vyžehlit. Je potřeba vyrazit do Malého Tibetu a zabavit Dordžeje v nové školní laboratoři!

Celý příběh můžete vidět na tomto videu.

Česká věda do Malého Tibetu je projekt neziskovky Brontosauři v Himálajích, jehož cílem je iniciace pravidelné výuky věd v základní škole ve vesnici Mulbekh v Malém Tibetu. V létě 2020 bude dokončena nová školní budova s třídami specializovanými na výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií. Podobnou školní laboratoř mají pouze školy v hlavním městě Malého Tibetu vzdáleném 5 hodin cesty autem.

Nadšenci pro vědu mohou počátek nové výuky podpořit tím, že pojedou vyučovat děti libovolnou vědeckou disciplínu na začátku srpna 2020 po 14 dní a tím „zaměstnají nezbedného Dordžeje a jeho máma se díky tomu nezblázní“. Pomáhat mohou skutečně všichni – ať už nadšení studenti, renomovaní akademici nebo rodina, jejíž děti rádi programují roboty – avšak přihlášku je potřeba podat do konce ledna. Další možností je věnovat finanční dar na laboratorní vybavení nebo darovat svůj starý mikroskop. Pedagogové mohou jet na 1,5 měsíce školit místní učitele v tom, jak používat nové vybavení jejich laboratoře.

“Zprostředkovávat poznání, to je jedním z poslání Pevnosti poznání. Proto jsme se rozhodli podpořit projekt Česká věda do Malého Tibetu, jehož cílem je podpora zajištění pravidelné výuky fyziky, chemie a biologie v „základní“ škole Spring Dales Public School ve vesnici Mulbekh v Malém Tibetu. Zapojit se můžete i vy a stát se tak součástí skvělého projektu,” řekl programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal.

Více na webu: www.vedadotibetu.cz

Brontosauři v Himálajích podporují rozvoj školy Spring Dales Public School ve vesnici Mulbekh od roku 2008. Od té doby se zvýšil počet dětí z 80 na 250, studenti se stali nejlepšími z celého okresu a na investice jsme získali 14 mil. Kč, včetně darů od Dalajlámy. Každý ve vesnici Vás pozdraví Ahoj, na požádání zazpívá To ta Heľpa, popřípadě Vás seznámí s místním klukem, kterému všichni říkají Jarda Jágr.

„Naše předchozí kampaň měla název Český hokej pro tibetské děti,“ popisuje ředitel Brontosaurů v Himálajích Jiří Sázel. Její propagační video Jágrláma oslovilo na sociálních sítích 1 milion lidí a vyhrálo „nejlepší reklamu světa 2018 pro neziskovku“ na festivalu v Cannes. Jágr se sice rozhodl jet místo toho do Číny, ale výzvu vyslyšel Dominik Hašek a odjel v zimě 2019 vyučovat děti chytat v brance. „V případě kampaně Česká věda do Malého Tibetu jsme rádi, že teď můžeme zapojit do rozvojové pomoci akademiky, učitele a nadšence pro vědu a jsme zvědaví, kdo z vědců vyslyší naši žádost,“ popisuje cílení této kampaně Jiří Sázel.

Příští rok v dubnu tomu bude pět let, kdy Univerzita Palackého v Olomouci  otevřela brány Pevnosti poznání. Malé i velké návštěvníky pozvala do úžasného světa vědy, který vůbec nemusí být nudný nebo složitý, právě naopak. Pevnost poznání dokázala, že věda může bavit každého, od čtyřletých dětí až po jejich prarodiče. Vždyť ročně do interaktivního muzea vědy zavítá na 100 tisíc návštěvníků.

Ohlas veřejnosti je výsledkem úsilí týmu Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP, který s obrovskou energií připravuje portfolio aktivit, díky nímž se do budovy lidé vracejí. „Pevnost poznání je tak především výkladní skříní UP, pilířem její třetí role s významným celospolečenským přesahem. Právě prezentace univerzitního výzkumu a výsledků české vědy považuji za náš klíčový úkol, zvlášť v dnešní postfaktické době. Oslovit odborným tématem srozumitelně veřejnost je však náročné, proto si nesmírně vážím všech pracovišť i jedinců, kteří mají zájem veřejně obhajovat, že věda má smysl,“ míní ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek. Doplnil, že za vzorovou považuje spolupráci s Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, a hlavně s olomouckým Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR. „Když vidím, kolik pozornosti, energie i prostředků věnuje tým profesora Jaroslava Doležela popularizaci vědy u nás, mám obrovskou radost,“ doplnil.

Aktuálně pak tým Pevnosti poznání spolupracuje s katedrou fyzikální chemie přírodovědecké fakulty na expozici popularizující aplikaci nanotechnologií, vybrané exponáty vznikají po konzultacích s geografy, geology, geoinformatiky, zoology i botaniky. „Naší specializací je neformální vzdělávání, které bude s využitím interaktivity hrát v edukační oblasti stále významnější roli. Už dnes proto zkoumáme efektivitu našich vzdělávacích programů pro školní skupiny a metodiku chceme dále rozšiřovat například zapojením eye-trackingu. Právě proto vidím obrovský potenciál především v propojení s didaktickými obory,“ vysvětlil ředitel Matěj Dostálek. Z toho důvodu se jeho tým věnuje i publikační činnosti: letos vydal vědecké vymalovánky Ze Země do vesmíru, pro příští rok chystá ilustrovanou učebnici GMO. 

Tematické výstavy a víkendové programy, vědecké kroužky, tábory, dětská univerzita, workshopy pro seniory, ale i debaty o konopí nebo stavu demokracie a dnešního světa, to všechno jsou akce, které popularizačnímu centru pomáhají vytvářet komunitu věrných návštěvníků i zaujmout pozornost významných osobností. Jen v září a říjnu 2019 v muzeu v Laudonově sále debatovali komentátor Jindřich Šídlo, ekonom Jan Švejnar, bývalý premiér Vladimír Špidla nebo Petr Hutla, vrchní ředitel ČSOB. Mezi zajímavé hosty patřili také americký astronaut Andrew Feustel, evoluční biolog Richard Dawkins či teoretický fyzik Lawrence M. Krauss.

Zásadní roli v příběhu Pevnosti poznání hrají také studenti Univerzity Palackého, kteří v expozicích pracují jako průvodci i lektoři. Mnozí z nich spojili s vědecko-popularizační činností svoji diplomovou práci a komunikace vědy je pro ně součástí akademického života. Pevnost poznání pro ně připravuje motivačně-vzdělávací program, který jí v budoucnu dá rozměr školicího střediska pro komunikaci vědy. „I proto jsme se rozhodli, že od roku 2020 budeme Pevnost poznání dále propagovat pod značkou Pevnost poznání – Centrum popularizace. Naše činnost daleko přesáhla původní záměr interaktivní expozice v muzeu vědy. Jedná se o celou komunitu zaměřenou na řadu cílových skupin,“ vysvětlil Matěj Dostálek. 

Pevnosti poznání je také přislíbena výrazná podpora olomouckého magistrátu, a to výukovým programům pro školy, které město zřizuje. Díky úspěchu muzea vědy je dnes také na stole propojení areálu Korunní pevnůstky, rozária a botanické zahrady. 

Autorem nového loga je grafik Radim Měsíc, který s popularizačním centrem dříve spolupracoval na tvorbě vizuálu některých akcí pro veřejnost. “Pevnost poznání si jako hlavní motiv nového logotypu zvolila Pallas Athénu coby tradiční prvek spojený se značkou Univerzity Palackého. Mým úkolem pak bylo volně navázat na odkaz Aljo Berana a posunout ideu helmice s pavézou blíž k současným potřebám muzea vědy. Nově vzniklý logotyp je tedy víc dynamický, hravý a také více funkční. Základní prvky univerzitního brandu přitom zůstaly zachovány – barevná kombinace a znak ve formě pavézy,” uvedl grafik Radim Měsíc.

Jak rozpoznat nejčastější formy mediální manipulace, ukazují nové výukové programy v Pevnosti poznání. Kurzy jsou určeny žákům prvního a druhého stupně základních škol. Vznikly pod záštitou Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

S nápadem přišla Barbora Vrbová, která vystudovala kulturní antropologii a sociologii na Filozofické fakultě UP. Právě toto studium jí pomohlo uvědomit se, že schopnost kritického myšlení může být také jednou z cest ke vzájemnému porozumění.

„Žijeme ve společnosti, ve které se informační a komunikační technologie staly běžnou součástí života. Sociální sítě, on-line zpravodajství, life-style magazíny i e-shopy, to vše je za obrazovkami nejrůznějších zařízení k dispozici 24 hodin denně. Jak se ale máme rozhodnout, kterým z informací můžeme věřit? Existuje způsob, jak se ubránit skryté manipulaci? Jedinou cestou je umět ji rozpoznat! Ve vzdělávacích programech děti poznávají, jakými způsoby nás mohou autoři mediálních sdělení ovlivňovat,“ vysvětlila Barbora Vrbová.

Autoři programů chtějí docílit toho, aby účastník dokázal rozpoznat nejčastější formy mediální manipulace a uvědomil si, že jednotlivá mediální sdělení vykazují různou pravdivostní hodnotu. Na závěr kurzů by měl reflektovat skutečnost, že autor vždy tvoří text s určitým záměrem. „Workshopy zpracovávají primárně tematické okruhy Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení a Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, které jsou součástí průřezového tématu Mediální výchova ve školách. V programu pro žáky prvního stupně ZŠ se zaměřujeme na působení reklamy, na druhém stupni se s dětmi zabýváme propagandou a šířením fake-news, “ doplnila Vrbová, která společně s Michalem Prokešem a Jaroslavem Šotolou založila Centrum kritického myšlení. z. s.

„V rámci třetí role univerzity, jejímž cílem je oslovovat širokou veřejnost, chceme prostřednictvím neformálních kurzů doplnit školní kurikulum v oblasti, kde můžeme garantovat odbornost a kde předpokládáme ohnisko budoucích celospolečenských problémů,” doplnil proděkan filozofické fakulty Ondřej Molnár.

Programy probíhají vždy od 9:00 do 12:00 v Pevnosti poznání v areálu Korunní pevnůstky. Objednat se dá přes objednávkový systém na webových stránkách popularizačního centra: školní programy